Učitelky

Tereza Havrdová Kováříková

Moje maminka byla loutkoherečka, táta byl novinář a spisovatel. Celé dětství jsem s mámou vyráběla loutky a s ní a s tátou jezdila s divadlem.

Po základní škole jsem nastoupila na výtvarné gymnázium Na Pražačce a zároveň začala vést výtvarný a divadelní kroužek s dětmi při jedné základní škole.

Po gymnáziu jsem studovala sociální terapii a léčebnou pedagogiku v atelieru Anežky Janátové (Krčkové). Současně se studiem jsem na částečný úvazek pracovala ve waldorfské školce v Praze na Petřinách a tady začala má obrovská láska k práci s předškoláky, která trvá dodnes.

Po skončení studia jsem nastoupila do školky v Praze 6 na Viničních horách, kde jsem měla možnost pracovat dva roky se svojí spolužačkou z atelieru. Bylo to krásné období plné objevování různých cest práce s dětmi. Školka však byla úřadem zrušena a já se mezitím vdala a čekala děťátko. Když moje první dcera Johana nastoupila do waldorfské školky na Žižkově, otevřela jsem v Praze u Anděla rodičovské centrum Na houpacím koni.

Když se narodila moje druhá dcera Anežka a dorostla školkového věku, otevřela jsem Školku sv. Prokopa, ve které se stala prvním oficiálně přihlášeným dítětem.

Veronika Trundová

Téměř celý dospělý život mám spojený s dětmi. Po maturitě jsem sice studovala filozofickou fakultu obor divadelní věda, ale jako dobrovolnice jsem vedla dramaticko-literární obor pro děti prvního stupně na základní škole. Z tohoto důvodu jsem se při stáži na DAMU připojila k týmu skvělých lektorů Na houpacím koni, a tak objevila kouzlo tvoby s dětmi předškolního věku. Při vedení kroužků Hraní na divadlo a Tanečně pohybové dílny jsem začala studovat Akademii sociálního umění Tabor, kterou v této době stále studuji.

Martina Vrbská

Již od dětství jsem chtěla pracovat s dětmi, stejně jako moje maminka, která pracovala v jeslích a denním stacionáři. Po střední škole jsem, ale začala dálkově studovat sociální práci a při tom pracovat na Lince bezpečí a v malé rodinné pekárně. Po skončení vysoké školy jsem nastoupila v Jedličkově ústavu jako asistent u dětí, později jako sociální pracovnice. Pak jsem se vdala a měla dvě děti. Při mateřské dovolené jsem pracovala v mateřském centru a vedla cvičení dětí. A tady jsem si definitivně uvědomila, že práce mezi dětmi je pro mne opravdu tou nejkrásnější.